Rozhovor s naším absolventem Liborem Strakou, zakladatelem platformy Knowspread

Rozhovor s naším absolventem, kterému se díky studiu MBA a závěrečné práci, povedlo rozeběhnout úspěšnou mezinárodní vzdělávací e-elearningovou platformu Knowspread s více než 70 000 uživateli.

Přinášíme vám rozhovor s naším absolventem, MUDr. Liborem Strakou, Ph.D., MBA a jeho kolegou Ing. Davidem Vrabcem, kterému se díky studiu MBA a závěrečné práci, povedlo rozeběhnout úspěšnou mezinárodní vzdělávací e-elearningovou platformu Knowspread s více než 70 000 uživateli. A to je už co říct! Přečtěte si o tom, jak se mu to povedlo, čemu věřil od začátku, v čem tkví úspěch podnikání v dnešní době a proč stojí za to, vzdělávat se v každém věku.

Tušil jste už během psaní závěrečné práce a přípravy business plánu, že budete mít s Knowspread takový úspěch?

L: U druhé kapitoly postupové práce (pozn. Výstup za kadžý modul je postupová práce) jsem přišel na název a u třetí jsem zaregistroval doménu. A pak už jsem napsal business plán, to je ale obligátní závěrečná práce, kterou dělá na školách prostě skoro každý druhý. Myslím si ale, že ne každý business plán se dostane na 70 tisíc uživatelů.

A věřil jste tomu projektu už v průběhu?

L: Začátky byly dost těžké, ale mám velkou trpělivost.  Jsou v tom takové dva přístupy… Vy, když budete horník a budete hledat zlato, tak budete prostě kopat a když budete dostatečně věřit, tak se k tomu zlatu dostanete. Ale můžete si dát nějaké cíle, že budete kopat jenom dva dny a pak zůstanete třeba 30 centimetrů od té zlatý žíly. To je jedna pravda.

L: A ta druhá je, že je dobré poznat, jestli nejste náhodou poslední na Titanicu, tzn. poznat, jestli nejste na potápějící lodi. A tyto dvě věci rozeznat, je těžké. My teď získáváme uživatele a všichni naši klienti jsou spokojení a dostáváme za to důvěru, kterou to vzbuzuje. Investice se nám nevracejí tak rychle, jak jsme si představovali. Nemá to takovou finanční návratnost, jak je uvedeno v tom business plánu, to ani v nejmenším, ale není důvod, abychom tomu nevěřili. Takže ano, věřil a věříme tomu všichni.

V čem tkví úspěch této online platformy?

L: Myslíme si s Davidem, že je to prostě hlavně o jednoduchosti a že si na nic nehrajeme. Za prvé, naše firemní logo je „Not perfection, but progress. Ne dokonalost, ale pokrok. To znamená, nesnažíme se být hned perfektní, to je první věc.

D: A tím se snažíme řídit v podstatě ve všech fázích už od začátku. A v čem to tkví, to jsou čtyři body:

D: První je ta jednoduchost. Druhý bod je rychlost. Nedávno jsme vyhráli projekt v Mladé Boleslavi pro cca 2 tisíce zaměstnanců. Během 3 týdnů jsme měli v té platformě vystudovaných 700-800 kurzů, u konkurenční společnosti ani ne 200 a pořád implementovali. Zaměstnanec, který se o to staral, neměl přístup k tomu, kdo co vystudoval. Neměl žádný reporting. Vsadili jsme na rychlost – bez žádného vývoje, žádné integrace, přes tvz. „join-linky“.

L: Vy pošlete uživatelům jeden link, a tím je dostanete do ročníku. A o nic jiného se nestaráte. Všichni se tam zaregistrují sami.

D: Velmi rychle to nasadíte, lidi můžou ten systém používat a pak už průběhu jenom ladíte detaily, co tam chcete dále nastavit. To třeba u jiných systémů trvá 2 – 3 měsíce, než se to vůbec začne používat.

L: Za třetí máme dost dobrou podporu. Máme 100% hodnocení na podpoře a na 70 000 uživatelů máme průměrně jeden dotaz denně. To je dost málo, co znamená, že je to jednoduché. A nakonec, jsou to chyby, které k tomu progresu patří a my se tím poučíme. Teď nasazujeme nový modul Blended Learningu na kombinované vzdělávání, tak v průběhu toho, když děláme každý týden souhrn všech změn (release), tak se tam občas něco objeví a je pak na nás, jak rychle to dokážeme odhalit.

D: Vracíme se opět k tomu pokroku, ne dokonalosti. Jde v podstatě o to, jak rychle jsme schopní to napravit. Ty chyby k tomu patří.

L: Když jsme měli výpadek a problémy, tak za 4 hodiny jsme měli až 37 chatů. To nemáme ani za půl roku. Pro nás to znamená, že lidi tam jsou, studují, ale nepotřebují nás, a to je super. Já si myslím, že o tom chtění vzdělávat se, o tom to přesně je…

Jak vnímáte vaše zákazníky a touhu vzdělávat se před 10 lety a dnes? Případně klienty jako uživatele platformy, v čem je to jiné?

L: My jsme „venku“ v podstatě od roku 2020. To znamená, že za 4 roky máme tyto výsledky.

L: V čem je rozdíl ve vzdělávání? Vnímám to dost intenzivně. Lidi jsou chytřejší, než byly před 10 nebo 20 lety. Nasávají výrazně větší množství informací než dřív. Umí se mnohem víc orientovat. Jsou schopní vnímat daleko víc. Myslím si, že lidi jsou chytřejší, zvládají víc věcí, ale co je horší, že nejdou k tzv. jádru pudla. A to by měly podle mě dělat učitelé. Na to by se měla zaměřit hodina, ne na předávání informací. Ty najdou na chatu GPT úplně snadno.

D: Těch informací je dnes hrozně moc, ty nepotřebuji, ale já potřebuji, aby mi někdo dal ten „deep look“. I s tím právě souvisí porucha koncentrace paměti, že těch informací je dnes tolik.

L: Máme i systém kombinované výuky. A proč versus online? Co jim to dá navíc? Můžou diskutovat, můžou probírat aktuální témata, problémy, situace v práci a v podnikání, co je trápí. Že to není jenom tady si zapnu kurzy. Dá jim to i něco navíc. A že vždy tam je i ten vedoucí práce příp. lektor, který je nasměřuje.

L: Před 30 lety nebyla taková široká nabídka zdrojů, informací. Když člověk se chtěl něco dozvědět, musel tu knihu najít a pak si to přečíst. Dnes na všechno velmi rychle najdou všichni odpověď. A kdo ověřuje tu odpověď? Nakolik je pravdivá, nakolik není. To by se mělo učit taky na školách. Dnes je to daleko náročnější. Ty musíš být ten, kdo umí najít ty vazby mezi těmi fakty.

D: Knowspread bylo vymyšlené jako největší e-learningová platforma: tržiště na online obsah. A i tady z těch různých důvodů, pro jinou formu studia, je vhodné kombinace doplnit. Ty formy propojujeme a v Knowspreadu tomu společně říkáme blended learning. Nabízíme tam jak online prezentace, které jsou bez učitele, tak i možnost nakombinovat to živě s lektorem, kterému dáváme možnost osobního kontaktu, stejně tak i těm, kteří jsou zarytě ve stylu „nechci online“.

Co byste vzkázal zájemcům o studium, kteří se ještě nerozhoupali, nebo jim to přijde jako náročná časová či finanční investice?

L: Obecně jakékoliv vzdělávání je dvojího typu, jak říká T. Landovský: pull = že ho chcete anebo push = že ho musíte. Otázkou je, co je pro ně MBA? Pokud je to z větší míry způsobeno tlakem, tak ať si vyberou tu školu, kde to nebude vyhozený čas a vyhozené peníze. A když už do toho ty peníze dám, tak musím počítat s tím, že do toho dám čas, protože jinak to je totální ztráta. Když už něco začnu, tak to musím dokončit. Pokud je to pull, měli by si podle mě vybrat takové studium, které dává smysl a měli by mít z toho radost.

L: Když jsem se dostal k mé závěrečné práci, tak jsem si říkal: já tady budu dva měsíce něco sepisovat a pak to odevzdám a bude to někde? A pak nic? To v žádném případě, chci to zrealizovat!

L: Když už jdu na lektorské setkání o systému zdravotnictví nebo o financích, tak si tam vezmu svoje problémy ze své firmy a začnu tam diskutovat. Ať mě to posune. Ať z toho mám hned ten „outcome“. Ať to fakticky převedu hned do reality. Poradil bych jim jednoznačně, ať si vyberou takovou školu, kde ty vynaložené peníze a ten vynaložený čas nebude jenom za diplom, protože to nemá smysl.

Dříme ve Vás pořád touha po vzdělávaní? Pokud ano, jakým směrem byste se vydal?

L: Teď jednoznačně jdeme tím elektronickým. Aktuálně se učíme režii, kameru, zvuk, grafiku apod. My se učíme dost od sebe navzájem.

D: Snažíme si mezi sebou nasdílet znalosti, a to je ten knowspreading = sdílení znalostí. Říkáme si, že máme velké štěstí, protože nejen my se vzděláváme, ale hned to vzdělávání dáváme do praxe.

L: Ty lidi se nějak sdružují do podobných celků. Přitahují se nějakým způsobem.

D: Libor je velký inspirátor, protože těch projektů rozjel hodně. Dále i to, jak říkal na začátku, že ano, věřil tomu, že bude mít těch 70 tisíc a víc uživatelů. Když mám nápad, žiji tím. To je to hlavní poselství.

L: A musí se vydržet. Že to nejde něco dělat, když tomu nevěříte. V tom businessu to chce velkou trpělivost a vytrvalost. Pokud je ta esence dobrá a nějakým způsobem to funguje, a vidíte, že máte spokojené uživatele, tak je to prostě dobré.

A na co ze studia na Business Institutu vzpomínáte nejraději?

L: Na Dalibora Dědka. A na jednu radu, kterou si hodně pamatuji a moc se mi líbila. On nám vyprávěl spoustu příhod, které vám nikdo jiný neřekne. Tam je vidět, že ten člověk o těch věcech chce přemýšlet. Nejdůležitější jeho rada byla: učte se z vlastních úspěchů a z cizích neúspěchů. Všude v učebnicích se dozvíte, že se máte učit z vlastních chyb. Kašlete na to. Učte se z vlastních úspěchů a z chyb druhých. Dívejte po těch „chybařích“.

L: Když se učíte z vlastních úspěchů, tak vám roste sebevědomí a jste klidnější. Je to velká psychologická pravda. Stokrát lepší je koukat kolem a říct si, jestli někdo dělá něco blbě.  Jediná obrana proti vyhoření, a to říkám teď jako doktor, je úspěch. Proto je dobré si dávat menší cíle, aby člověk dosáhl uspokojení. Jenom to odškrtnutí jednoho úkolu už je signál do mozku: úspěch. A úspěch je ta správná prevence.

L: A to je právě to hodně dobré, uslyšet od těch učitelů některé věci z praxe. To jsem si od něj zapamatoval dodnes, a to je pro život podle mě úplně super. To je skvělé. A mozek se dá trénovat. V každém věku, jenom je náročné vytvořit ty nové spoje.

Děkujeme za inspirativní rozhovor a přejeme hodně úspěchů v pracovním i osobním životě. 🙂