Jan Přeučil na téma: “Kouzlo manažerské rétoriky”

Jan Přeučil na téma: “Kouzlo manažerské rétoriky”

Na Business Institutu jsme měli tu čest přivítat Jana Přeučila, na jehož Blokovém modulu s názvem "Kouzlo manažerské rétoriky" se naši studenti měli možnost dovědět nejrůznější zásady, které člověku zajistí uznání posluchačů, návody, jak ovládnout trému, pracovat s hlasem a řečí těla nebo udržet logickou osnovu. Jan Přeučil je mužem jedinečného charakteru a nenahraditelného šarmu, který svým hlasem, výrazem i uměním získat si na svoji stranu široké publikum svých posluchačů, působí na českých jevištích více jak 50 let. Kromě herectví je také špičkovým dabérem a lektorem. Vystudoval DAMU a jeho herecká kariéra je spjata především s Divadlem Na zábradlí a s hraním pro děti. Nezapomenutelné jsou i jeho herecké výkony, například ve Viole v jejích nejlepších letech či v dnešní pražské Ypsilonce. Vystupoval také v několika muzikálech Hudebního divadla v Karlíně a ztvárnil více než 400 rolí v rozhlase, kde se našlo uplatnění právě pro jeho osobité řečnické umění. Jan Přeučil se cítí a vypadá stále mlád a je přesvědčen, že život v divadle je mu předurčen už od útlého věku.

Na Business Institutu jsme přivítali Jana Přeučila, na jehož Blokovém modulu s názvem “Kouzlo manažerské rétoriky” se naši studenti měli možnost dovědět nejrůznější zásady, které člověku zajistí uznání posluchačů, návody, jak ovládnout trému, pracovat s hlasem a řečí těla nebo udržet logickou osnovu.
Jan Přeučil je mužem jedinečného charakteru a nenahraditelného šarmu, který svým hlasem, výrazem i uměním získat si na svoji stranu široké publikum svých posluchačů, působí na českých jevištích více jak 50 let. Kromě herectví je také špičkovým dabérem a lektorem. Vystudoval DAMU a jeho herecká kariéra je spjata především s Divadlem Na zábradlí a s hraním pro děti. Nezapomenutelné jsou i jeho herecké výkony, například ve Viole v jejích nejlepších letech či v dnešní pražské Ypsilonce. Vystupoval také v několika muzikálech Hudebního divadla v Karlíně a ztvárnil více než 400 rolí v rozhlase, kde se našlo uplatnění právě pro jeho osobité řečnické umění. Jan Přeučil se cítí a vypadá stále mlád a je přesvědčen, že život v  divadle je mu předurčen už od útlého věku.

Dobrý den, vítáme Vás u nás na Business Institutu. Jsme velice rádi, že jste přišel a udělal si na nás čas. Jste jistě velice zaneprázdněný. Co po profesní stránce naplňuje Váš čas v poslední době?

Já děkuji za pozvání do Business Institutu. Jsem tu již poněkolikáté a tato setkání s Vašimi studenty, kterým přednáším na velice zajímavé a nadčasové téma, jímž je rétorika a základy mluvních a komunikačních dovedností, pro mě byla vždy velmi příjemná. Pokud tedy pominu tuto aktivitu, je toho celá řada, co naplňuje můj čas. Stěžejní je zřejmě činnost herce v našem divadle – Divadle Evy Hruškové a Jana Přeučila, které hraje pro děti. Jezdíme po celé republice, po vlastech moravských, slezských i českých, a jsme velice rádi, že je o naše představení velký zájem. Jde totiž o představení, která trochu vybočují z běžných představení pro děti. Volíme velmi zajímavá a atraktivní témata, která zaujmou děti širokého věkového spektra a v rámci kterých mohou být samy součástí představení. My s mojí ženou říkáme, že se snažíme o tzv. apelativní divadlo – tedy se snažíme vtahovat kluky i holčičky do představení tak, aby je to pobavilo, potěšilo a hlavně, aby se něco nového dozvěděli. Toto je mou dominantní činností. Vedle toho hostuji například ve studiu Ypsilon v letních Shakespearovských hrách, které se chystají i pro rok 2014. Mám i svoje sólové představení “Pět klobouků Jana Přeučila”, které je v podstatě “One ManShow”. Také nyní připravuji další záležitost, na kterou se velice těším. Oslovil mě velmi zajímavý hudební soubor Cikánští Ďabli, což je soubor fantastických hudebníků, kteří hrají úžasným a ohromným způsobem na cimbál, violu, housle a violoncello a patří mezi evropskou špičku. Oslovili mě s nabídkou spolupráce, v rámci které bych já k jejich hudbě přispíval slovem. Výsledně to tedy bude jistě velmi zajímavý koncert. Toto je však ještě přede mnou. Ohledně televizní a filmové činnosti se věnuji jednomu spíše delšímu projektu pro TV Nova. Tento projekt je sám o sobě velice poutavý a já v něm mám navíc velmi zajímavou roli, která prochází celým seriálem. Ale těch aktivit je pochopitelně celá řada. Vedle toho přednáším i na divadelní fakultě vysoké herecké školy v Banské Bystrici, kde mám svůj ročník, nebo dělám řadu takovýchto “rétorických laboratoří” jako právě zde na Business Institutu.

Vaše spektrum činností je opravdu velice široké. Která z těchto činností Vás oslovila nejvíce nebo je pro Vás nejzábavnější?

To nejde říci, která je nejzábavnější. Pro herce je základem a odrazovou metou divadlo – divadelní představení a celý proces kolem něj. To je to podstatné a já se na každé představení velice těším po všech stránkách. Kdykoliv se tohoto procesu mohu zúčastnit, je to pro mě velice vzrušující. Vzpomínám si, že letos v létě probíhalo Divadelní léto pod plzeňským nebem, kde se realizovala inscenace Tří mušketýrů, v níž jsem ztvárnil postavu kardinála Richelieu, a tu jsem si kupříkladu užil doslova nadmíru. Divadlo a hraní je pro mě tedy tím největším základem a odrazovým můstkem pro všechny další profese.

Dnes u nás přednášíte na téma Rétorika. Proč zrovna rétorika? Jak jste se k rétorice dostal?

Velmi jednoduše. Před léty mě oslovila jedna vzdělávací moravská agentura, jestli bych jako herec zabývající se slovem (jelikož pro mě jako činoherce je slovo velice podstatné a dominantní) neuspořádal přednášku pro lidi, kteří také pracují se slovem, vystupují před publikem či prezentují. Je jedno zda jde o právníky, manažery, tiskové mluvčí či pedagogy, zkrátka pro všechny, pro které je slovo podstatnou profesní záležitostí. Jelikož osobní kontakt je zcela nenahraditelný, na což se často zapomíná. Počítač a internet je sice magická věc, ale osobní kontakt je nezastupitelný. Ten byl, je a bude. Proto jsem byl takto osloven a provozuji, jak jsem již zmínil, tyto “rétorické laboratoře”, které dávají velký důraz na praxi. Z toho důvodu jsou zřejmě velmi oblíbené a je o ně velký zájem, což mě těší.

Co shledáváte v rétorice za nejdůležitější? Kde například lidé v rétorice nejčastěji chybují?

Tato otázka je velmi zajímavá, ale kdybych na ni měl odpovědět do detailu, vydalo by to spíše na menší seminární práci (úsměv). Zcela bleskově a ve zkratce, lidé si neuvědomují, že když s někým hovoří, měli by mluvit přesně, jasně, jednoznačně, aktivně, osobitě a zdravě nahlas. Bohužel řada lidí na význačných profesních místech mluví potichu, nesrozumitelně, velice neaktivně a nekulturně. A to není možné, jelikož jazyk český je nádherný. Je to ohromný poklad a my bychom měli být rádi, že máme tak krásný jazyk. Samozřejmě, každý jazyk má svoji poetiku a svůj půvab, ale my jakožto Slované ve střední Evropě bychom si měli uvědomit, že čeština má neuvěřitelnou kulturu, která by se měla projevovat i v mluveném projevu. Jak v soukromém, tak v profesním životě. A zvláště u těch lidí, kteří mluvu používají jako základní profesní bod, je to velmi důležité. Každý by na sobě měl v této oblasti zapracovat, aby jeho mluvený projev odpovídal potřebným profesním parametrům.

Moje další otázka bude zřejmě obdobně náročná na stručné vyjádření, nicméně povíte nám, jaký je podle Vás klíč k životnímu úspěchu? V čem právě Vy spatřujete úspěch života?

Podívejte, moje manželka Evinka mi věnovala jednu krásnou knížku o zdravém životním stylu, která je pojata z takového filozofického pohledu. Tam je obsaženo jedno nádherné motto, které se mi nesmírně líbí: “Umění života spočívá v tom, uvědomovat si krásu všedního dne.” To vyjadřuje úplně všechno. Čili je nutné umět si život užít v každé minutě a v každé hodině, protože nikdo z nás neví, co bude za týden, za půl roku či za pět let. Pokud bychom do toho chtěli zapojit i úspěšnost, myslím, že každý, kdo vykonává profesi a nevykonává ji jen z pohledu obživy, ale jde do práce proto, že ji dělá rád (což je určité poslání), musí být tou profesí posedlý. Já přednáším například také na filmové fakultě v Písku, kde studuje řada mladých režisérů, střihačů, zvukařů, herců a produkčních. Zrovna nedávno jsem tam měl úvodní přednášku, kde jsem zdůrazňoval právě tuto potřebu být zcela posedlý svou profesí, pokud v ní chce být člověk úspěšný. Jinak to prostě nejde. Je třeba se věnovat své profesi maximálně ve všech jejích složkách a parametrech. Když budete připraveni, pak se Vám i trošku otevírá náruč jakémusi štěstí. Protože i v dnešní době a dnešním konkurenčním prostředí, které je svým způsobem správné, hraje štěstí svou roli.

Takže souhlasíte, že štěstí by se mělo jít vstříc a tak říkajíc trochu naproti?

Ano, mělo by se (úsměv).

Velice děkujeme za Váš čas a ochotu, pane Přeučile, strávit s námi podvečer. Přejeme, ať se Vám ve Vašem dalším působení daří přesně podle Vašich představ a doufáme, že Vás u nás na Business Institutu nevidíme naposledy!

Já děkuji za pozvání a věřím, že tato setkání, která jsou pro účastníky spíše takovou ochutnávkou, budou mít úspěch a že studenti si setkání se mnou užijí.