Olympionik Gebas krotí vodu i reality. K úspěchu mu pomáhá studium MBA

Olympionik Gebas krotí vodu i reality. K úspěchu mu pomáhá studium MBA

Talentovaný olympionik Ing. Vítězslav Gebas je také úspěšným šéfem vlastní firmy s realitami. K úspěchu v podnikání mu pomáhá studium programu MBA Real Estate.

Před necelými dvěma lety, ve svých dvaatřiceti, se kanoista Ing. Vítězslav Gebas poprvé probojoval na olympijské hry. Předtím získal bronz a stříbro na dvou MS v letech 2011 a 2014. Medaile v Riu mu sice unikla o vlásek, přesto se čtvrtým místem zapsal do dějin českého vrcholového vodního sportu po bok takových legend, jakými byly Štěpánka Hilgertová, Jaroslav Volf nebo Ondřej Štěpánek. Jeho zatím posledním sportovním úspěchem je letošní zisk bronzové medaile z mistrovství Evropy ve vodním slalomu v Praze-Troji.

Jste zakladatelem firmy Gebas Reality – privátní makléř. Jak se člověk od sportu, potažmo od vodního slalomu, dostane k realitám?

Sport byl dlouhodobě a stále je mým „hlavním úvazkem“, věnuji mu pět i více hodin denně. Ale jenom kanoistikou bych se dlouhodobě neuživil tak jak bych si přál. To platí teď a ještě více to platilo při vysokoškolských studiích nebo před úspěšnou nominací na OH, kdy jsem se rozmýšlel co a jak dál. Proto jsem hledal nejprve přivýdělek volně navazující na studium a poté se rozhodl prosadit v oboru takříkajíc na vlastní pěst.

Je o Vás známo, že jste velký dříč a že olympiáda byla vaším snem už od dětství. Snil jste i o vlastní firmě a práci v realitách?

Jsem pracovitý člověk a nedokázal bych jen tak sedět a čekat, co se bude dít. Sport je v tomto velice tvrdý, když neuspějete v nominacích máte po sezoně a máte rok, někdy i čtyři, v případě olympiády,  na přípravu na další pokus se nominovat a to je ubíjející a bez finančního zázemí to nedáte. Nedá se ale říci, že bych o práci v realitách snil stejně jako o olympiádě, ale pravdou je, že prodej a management mě táhnul již od dětství, otázkou zůstávalo, v jakém segmentu se usadím. Na druhou stranu, hledal jsem činnost, která nabízí flexibilitu a umožňuje skloubit oblíbený sport a práci. Reality se v tomto směru nabízely: nezajímají vás hodiny, ale výsledky. Prodat výhodně určitou nemovitost, trvá někdy týdny, jindy měsíce, ale nepotřebujete být kvůli tomu denně sedět v kanceláři osm a více hodin. Na druhou stranu, úspěch přináší tento tvrdý a konkurenční obor jen těm nejlepším.

To znamená, že jste postupně dospěl k názoru, že mají-li Vás reality skutečně dobře živit, budete muset dál investovat i do sebe a do svých schopností?

Přesně tak. Nejprve jsem pracoval jako makléř pro jednu z realitních společností pak pár let pro developerskou společnost a pak jsem se ale postavil na vlastní nohy, protože různorodou docházku kvůli škole a závodům můj zaměstnavatel toleroval stále méně (úsměv). Já sám ale měl vnitřní motivaci prosadit se individuálně, do čehož se určitě promítla i moje sportovní zkušenost. Dobře jsem si uvědomoval, že kanoistika mě neuživí a že sportovní euforie má omezené trvání.

Jenomže vybudovat vlastní značku v oboru realit, kde působí silné síťové realitky a přes 15 tisíc dalších podnikatelů vyžaduje značné úsilí, znalosti i organizační talent. Co pro Vás bylo nejtěžší? Tušil jste, že bez investice do zvýšení vlastních znalostí a kompetence se neobejdete?

Česko je raritou v počtu podnikatelů v realitách. Věděl jsem, že bez investic do sebe sama to nepůjde. Je podstatný rozdíl, když jste smluvní makléř, resp. zaměstnanec velké realitní společnosti, a když se v oblasti realit rozhodnete podnikat. Realitní trh je hodně fragmentovaný a bohužel bez jasných potřebných kvalifikačních mantinelů. Kromě důvěry a transparentnosti mi právě vzdělání u klientů významně pomáhá.

Proč jste se rozhodl právě pro studium MBA a co pro Vás bylo důležité pro výběr školy?

Touha osamostatnit se a potřeba nebýt závislý jako zaměstnanec nebo smluvní partner na někom jiném. To byla jedna strana mince. A ta druhá je ona již zmiňovaná absence kvalifikačních předpokladů na realitním trhu. Příslušná legislativa zatím nebyla přijata, makléře může dělat každý, kdo splní nenáročné podmínky živnostenského zákona. Množství realitních kanceláří a makléřů je obrovské, v takové situaci je důležité se odlišit a získat náskok. MBA bylo pro mě velice lákavé již při magisterském studiu na ČVUT a nyní to pro mě byla poměrně jasná volba, protože v sobě zahrnuje potřeby trhu: praktické poznatky, aktuální know how, informace potřebné pro úspěšný rozjezd vlastního podnikání. Pro Business Institut jsem se rozhodl především na základě kvality lektorského týmu, přístupu vedení školy a také referencí. Z pečlivě získaných informací mi vyšlo, že MBA program Real Estate patří na Business Institutu k nejlepším na trhu.

Důvěra, transparentnost a vzdělání jsou ke zvládání úspěchu a řízení firmy určitě důležité. Co dále charakterizuje Váš podnikatelský přístup?

Gentlemanství, férovost a serióznost je základ. Nemám ambice ani v budoucnu tvořit velký tým lidí a řešit obří zakázky. Mým cílem je precizní práce pro privátní klientelu, na kterou se moji klienti mohou 100% spolehnout. Právě maximální spolehlivost  a transparentnost všech kroků mi zajišťuje spokojenost klientů, jež se budou vracet nebo mě nebo můj tým doporučí dál.

Když jsme u vaší pracovitosti a výdrže, bylo a je pro Vás náročnější potýkat se s vodou, nebo spíše s nástrahami podnikání v realitách a vedením firmy?

V podnikání vidím výsledky za dobře odvedenou práci relativně velmi rychle. Pokud zvládnete všechen boj o zakázku, výsledek se dostaví. Máte spokojeného klienta i peníze. Ve sportu je to jinak, výsledek je nejistý a hranice mezi úspěchem a neúspěchem je velice tenká. Na vodě mohu být sebelépe připraven, ale pokud vše co jsem natrénoval, neprodám v ten jeden jediný okamžik a jsem třeba jen o setinu sekundy pomalejší než soupeř, je všechno pryč. Úspěch navíc velice rychle pomine.

Dva roky před olympiádou v Riu prý byly pro Vás nejtěžší, protože jste měl potíže s hledáním motivace. Co jste dělal a co Vás utvrzovalo v tom, že to má stále význam? A co byste poradil ostatním, kteří mají na cestě za vysněným cílem podobné dilema?

Pokud máte podobné dilema, univerzální rada se dává těžko. S hledáním motivace to může být náročné, zvláště když vám do rozhodování vstupuje více faktorů, jako to bylo v mém případě. Vždy se musíte rozhodnout, co je pro vás nejdůležitější a jak to cítíte jen a jen Vy a pak samozřejmě  co vše jste ochotni obětovat. Sport je nádherný, ale jak jsem již naznačil: opojení z úspěchu zde trvá příliš krátce. Do budoucna se chci soustředit na osobnostní rozvoj a vlastní podnikání, k čemuž mi maximálně pomáhá studium MBA. Všem sportovcům v mém věku co se dívají dopředu a myslí na to, co bude po konci jejich sportovní kariéry, bych za sebe doporučil totéž.